Evropský elektroboom v roce 2025: auta přibývají, nabíječky chybí
Evropský trh s elektromobily má v roce 2025 zažít rekordní růst, ale zásadní problém přetrvává: nedostatečná nabíjecí infrastruktura. Na jeden veřejný nabíjecí bod připadá v Evropě třináct elektromobilů, přičemž ideální poměr by byl jeden na dva až tři vozy. Nová zpráva TradingPedia ukazuje rozporuplný obraz evropské elektrifikace – rychlý růst, regionální rozdíly a narůstající tlak na infrastrukturu.
TradingPedia analyzovala registrační data Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) za období leden až září 2024 a 2025. Výsledky jasně ukazují lídry: Německo a Velkou Británii. Ty prodaly 599 962, respektive 522 053 elektromobilů, včetně čistě elektrických (BEV) i plug-in hybridů (PHEV).
Norsko, které má s více než 96 procenty nejvyšší podíl elektromobilů v Evropě, je v absolutních prodejích až osmé – jeho trh je malý, ale téměř kompletně elektrifikovaný. Švédsko je těsně před ním, což dokazuje, že tržní podíl a celkový objem nejsou totéž.
BEV vzrostly o 25 procent, PHEV o 32
V celé Evropě vzrostly registrace čistě elektrických vozů o 25,4 procenta na 1,8 milionu kusů, plug-in hybridy poskočily dokonce o 32 procent na více než 918 500. Hybridy (HEV) stále dominují s 3,45 milionu nových registrací – téměř překonaly součet benzinových (2,7 milionu) a naftových (0,8 milionu) aut.
Německo zaznamenalo největší růst: 382 202 nových BEV (+38,3 %) a 217 760 PHEV (+63,9 %). Ve Velké Británii stouply prodeje BEV o 29,5 procenta na 349 414, PHEV o 38,2 procenta na 172 639.
Francie a Španělsko jdou opačnými směry. Španělsko téměř zdvojnásobilo prodeje BEV na 72 062 a více než zdvojnásobilo PHEV na 86 681. Francie naopak zaznamenala prudký pokles plug-in hybridů o 26,8 procenta na 72 537. Nizozemsko po letech růstu stagnuje.
Celkově vzrostly registrace elektromobilů v Evropě o 15 procent, hlavním tahounem byly plug-in hybridy (+40,5 %). Čistě elektrická auta přidala jen 3,9 procenta, hybridy klesly o 6 procent.
Sever Evropy stále vede v podílu
Pokud jde o tržní podíl, severské země jsou nedostižné. Norsko vede s 96,8 procenta nových aut na elektřinu, následuje Dánsko (68,7), Švédsko (62) a Finsko (56,6 procenta). Tato čísla potvrzují, že dlouhodobé daňové úlevy a pro-elektromobilní politika urychlují přechod.
Největší skoky ale předvedly menší trhy. Lotyšsko, Litva a Polsko zdvojnásobily počet elektromobilů oproti roku 2024. Lotyšsko rostlo o 141,5 procenta, Litva o 114,1 a Polsko o 102,1 procenta. Jak poznamenává TradingPedia, „i malé trhy mohou s vhodnou politikou a pobídkami dosáhnout mimořádného růstu“.
Infrastrukturní propast
Analytik TradingPedia Michael Fisher popisuje evropský přechod na elektřinu jako „dvourychlostní trh“. Zatímco vyspělé regiony jako Německo a Británie generují obrovské objemy, střední a východní Evropa roste rekordním tempem. Varuje však, že „trvalý nedostatek nabíjecí infrastruktury a váhavost zákazníků brzdí širší přijetí čistě elektrických BEV“.
V současnosti připadá v Evropě jeden veřejný nabíjecí bod na třináct elektromobilů. Pro udržení růstu je nutné tento poměr výrazně zlepšit. Další fáze expanze bude záviset méně na dotacích a více na dostupnosti nabíječek, lepším dojezdu a investicích do infrastruktury – zejména v rozvíjejících se trzích.
Rozdělená rychlost přechodu
Evropská elektrická revoluce nezpomaluje, ale zůstává nerovnoměrná. Západní trhy už rozhoduje pohodlí a dostupnost nabíjení, zatímco východní Evropa stále dohání. Výsledek bude záviset na tom, jak rychle se rozšíří ultrarychlé nabíječky a zda vlády sladí své politiky.
Pokud se to Evropě podaří, může dosáhnout svých cílů elektrifikace do roku 2030. Pokud ne, hrozí, že se kontinent opět vrátí k „setrvačnosti starého dobrého dieselu“, jak to trefně popsal jeden z analytiků.
