Evropský trh s auty zrychluje, elektromobily táhnou
Trh s novými vozy v Evropské unii v září nabral nový dech, což naznačuje, že se odvětví po několika bouřlivých letech konečně vrací do tempa. V rámci celé unie bylo během měsíce zaregistrováno 888 672 nových aut, což představuje meziroční nárůst o 10 procent. Poprvé po delší době se pozitivně otočily i devítiměsíční statistiky, když prodeje vzrostly o 0,9 procenta a překonaly hranici osmi milionů vozů.
Ještě před pár lety byly elektromobily v prodejních statistikách jen poznámkou pod čarou. Dnes se ale situace jasně obrací ve prospěch aut do zásuvky. Prodeje bateriových elektromobilů meziročně vzrostly o 20 procent, hybridy si polepšily o 15,9 procenta a plug-in hybridy dokonce vystřelily o 65,4 procenta. Za prvních devět měsíců se hybridy staly jasným lídrem trhu s podílem 34,7 procenta všech nových registrací. Následují benzinové vozy s 27,7 procenta, zatímco čistě elektrické modely tvoří 16,1 procenta.
Evropští zákazníci tak čím dál častěji přemýšlejí v kilowattech a nabíjecích kabelech místo litrů a stojanů na benzínce.
Tahouny oživení byly Německo a Španělsko, které vykázaly růst o 12,8 a 16,4 procenta. Francie a Itálie zůstaly v kladných číslech, i když skromněji, s nárůsty o 1 a 4,2 procenta.
Pobaltské státy mezitím zažily doslova raketový start. Lotyšsko hlásí skok o 48,5 procenta, Litva není pozadu s 46,9 procenta. Takové zrychlení by mohlo závidět i Německo.
Estonsko však zůstává v pomalém pruhu. Místní kupci stále drží peněženky zavřené, prodeje nových aut jsou tvrdohlavě na nule. Nadšení pro nová auta brzdí vysoké ceny, ekonomická nejistota i pomalý rozvoj infrastruktury pro elektromobily.
Zářijové výsledky evropského trhu naznačují spíš stabilizaci než plné zotavení. Zákazníci se sice stále více přesouvají k elektrifikovaným modelům, ale benzinové motory si drží pozici rozumného kompromisu mezi cenou a dostupností.
